Traumatický šok (psychický šok, akutní stresová reakce) – bezprostřední reakce na mimořádně zatěžující nebo ohrožující událost "Podpora" Homeopatie podle Dr. Banerjiho

Protokoly Dr. Banerjiho

Traumatický šok (psychický šok, akutní stresová reakce) – bezprostřední reakce na mimořádně zatěžující nebo ohrožující událost

traumatický, respektive psychický šok se může objevit bezprostředně po mimořádně zatěžující, děsivé nebo život ohrožující události. Organismus přitom reaguje na situaci, která může dočasně překonat běžné psychické zvládací mechanismy.

Spouštěči mohou být například:

• těžké úrazy

• fyzické nebo sexuální násilí

• přepadení

• přírodní katastrofy

• válečné zážitky

• náhlá smrt blízkého člověka

• těžké lékařské pohotovostní stavy

• život ohrožující diagnózy

• sledování těžkého úrazu nebo úmrtí

• jiné mimořádně ohrožující události

Reakce může začít bezprostředně, ale může vypadat velmi různě. Někteří lidé jsou silně rozrušení a v panice, jiní působí nápadně klidně, strnule nebo emocionálně jakoby „vypnutí“.

Před volbou léčby, respektive v konceptu Banerji před volbou prostředků, je proto třeba přesně sledovat individuální symptomovou signaturu.

Rozlišovat psychický šok a lékařský šok

Pojem „šok“ se používá ve dvou různých významech.

psychický, respektive traumatický šok popisuje duševní reakci na traumatickou událost.

lékařský oběhový šok je naproti tomu akutní život ohrožující stav s nedostatečným prokrvením a zásobením životně důležitých orgánů kyslíkem, například po:

• silném krvácení

• těžkých poraněních

• těžké alergické reakci

• sepsi

• těžkém srdečním selhání

Lékařský šok je pohotovostní stav a v žádném případě nesmí být léčen homeopaticky ani u něj nesmí být vyčkáváno.

Různé reakce po traumatu

Bezprostřední reakce na traumatickou událost může být velmi různá.

Možné jsou:

• strach

• panika

• třes

• bušení srdce

• návaly potu

• zrychlené dýchání

• vnitřní neklid

• pláč

• křik

• motorický neklid

• pocit naprosté bezmocnosti

• strnulost

• emocionální otupělost

• lhostejnost

• zmatenost

• dezorientace

• mezery v paměti

• pocit neskutečnosti

Tyto různé reakce nesmějí být automaticky považovány za stejný klinický obraz.

Šok se strachem a panikou

U některých lidí stojí bezprostředně po události v popředí silné rozrušení.

Možné jsou:

• smrtelný strach

• bušení srdce

• třes

• návaly potu

• pocit dušnosti

• neklid

• panika

• silná potřeba bezpečí

• opakované vyprávění události

• strach, že se událost stane znovu

Zde stojí v popředí jiná symptomová signatura než u člověka, který po traumatu působí zcela tiše a emocionálně vypnutě.

Šok se strnulostí a emocionální otupělostí

Jiní postižení reagují takzvanou reakcí zamrznutí.

Možné jsou:

• nápadný klid

• nehybnost

• malá řeč

• emocionální stažení

• pocit vnitřní prázdnoty

• chybějící emocionální reakce

• Pocit, „jako by byl člověk otupělý“

• omezené vnímání okolí

Navenek klidný člověk tedy nemusí být nutně psychicky nezatížený.

Disociativní symptomy

Po těžkých traumatických událostech se mohou disociativní symptomy objevit.

Patří k nim například:

• pocit, že člověk stojí vedle sebe

• pocit, že člověk nevnímá správně své vlastní tělo

• okolí se jeví jako neskutečné

• pocit, že člověk událost pozoruje jako film

• mezery v paměti

• omezené vnímání času

Tyto symptomy mohou být součástí akutní stresové reakce, při silném nebo déle trvajícím projevu by však měly být odborně vyšetřeny.

Poruchy spánku po traumatu

Po traumatické události se mohou objevit:

• poruchy usínání

• časté probouzení

• noční můry

• náhlé vytržení ze spánku

• strach usnout

• vracející se vzpomínky při ukládání do postele

Nedostatek spánku může navíc zesílit strach, podrážděnost a emoční nestabilitu.

Znovuprožívání události

Traumatické vzpomínky se mohou nechtěně vnucovat.

Možné jsou:

• intenzivní obrazy vzpomínek

• flashbacky

• noční můry

• tělesné reakce při vzpomínkách

• silný strach při určitých zvucích, pachách nebo místech

Určité podněty mohou vyvolat pocit, že nebezpečí je opět bezprostředně přítomno.

Vyhýbavé chování

Po traumatu se postižení mohou snažit vyhýbat všemu, co událost připomíná.

Patřit k tomu mohou:

• určitá místa

• určití lidé

• rozhovory o události

• řízení auta po dopravní nehodě

• zprávy nebo obrázky

• určité zvuky nebo pachy

Krátkodobé ochranné reakce nejsou po traumatu neobvyklé. Přetrvávající silné vyhýbání však může ztížit zpracování prožitého.

Akutní stresová reakce a posttraumatická stresová porucha

Ne každá bezprostřední šoková reakce se vyvine v posttraumatickou stresovou poruchu (PTSP).

Mnoho akutních reakcí v průběhu dnů nebo týdnů výrazně odezní.

Pokud však obtíže jako:

• flashbacky

• noční můry

• silné vyhýbání

• neustálá pohotovost

• poruchy spánku

• emoční otupělost

• problémy s koncentrací

• silná lekavost

přetrvávají delší dobu a výrazně narušují každodenní život, měla by být PTSP nebo jiná porucha vyplývající z traumatu odborně vyšetřena.

Nepřehlédnout tělesná zranění

Po nehodě nebo násilné události nesmí psychická šoková reakce vést k přehlédnutí možných tělesných zranění.

Zvláštní opatrnost je nutná při:

• poraněních hlavy

• ztrátě vědomí

• mezerách v paměti

• silných bolestech

• krvácení

• dušnosti

• bolestech na hrudi

• neurologických výpadcích

• narůstající ospalosti

• opakovaném zvracení

Zmatenost po nehodě může být například způsobena jak psychicky, tak kraniocerebrálním poraněním .

Všímat si individuální symptomové signatury

Před volbou prostředků je třeba u traumatického šoku obzvláště pečlivě zjistit, která symptomová signatura aktuálně převládá.

Rozlišovat je třeba například:

• Šok s panikou a smrtelným strachem

• Šok s třesem a silným tělesným neklidem

• Šok se strnutím

• Šok s emoční otupělostí

• Šok se zmateností

• Šok s dezorientací

• Šok s disociativními příznaky

• Šok s nekontrolovatelným pláčem

• Šok s nespavostí

• Šok s nočními můrami

• Šok s opakujícími se vzpomínkami nebo flashbacky

Protichůdné reakce, jako je silné rozrušení a výrazné strnutí, představují odlišné symptomové signatury a neměly by být bez přesného posouzení automaticky léčeny stejně.

Podpora bezprostředně po traumatické události

V první fázi mohou být nápomocné:

• zajištění tělesného bezpečí

• lékařské ošetření případných zranění

• klidné a chráněné prostředí

• kontakt s blízkými osobami

• praktická podpora

• dostatečný příjem tekutin a potravy, pokud je to lékařsky možné

• spánek a odpočinek

Postižené osoby by neměly být nuceny bezprostředně po události podrobně vyprávět všechny podrobnosti.

Další léčba

Při déle přetrvávajících obtížích mohou být v závislosti na situaci nutné psychoterapeutické postupy zaměřené na trauma.

Patří sem například:

• kognitivně behaviorální terapie zaměřená na trauma

• EMDR

• další postupy léčby traumatu založené na důkazech

• léčba doprovodné deprese nebo úzkosti

• léčba výrazných poruch spánku

Terapie se řídí druhem a trváním obtíží.

Homeopatie podle Dr. Banerjiho

V homeopatii podle Dr. Banerjiho se při různých obtížích po traumatických událostech používají různé stanovené homeopatické léky a potence podle Banerjiho protokolů.

POZOR – před volbou léků věnujte pozornost přesné symptomové signatuře

Při traumatickém šoku nesmí být volba léků provedena pouze na základě označení „šok“. Před volbou je třeba přesně zjistit, která reakce aktuálně převažuje.

Zejména je třeba rozlišovat:

• paniku a smrtelný strach

• silný neklid a rozrušení

• třes

• strnutí a emoční otupělost

• zmatenost a dezorientaci

• disociativní příznaky

• nespavost a noční můry

• flashbacky a opakující se vzpomínky

V závislosti na převažující symptomové signatuře mohou být v Banerjiho konceptu určena různá schémata, resp. léky. Odlišné nebo protichůdné symptomové signatury by neměly být bez předchozího posouzení automaticky kombinovány.

Spolehlivá léčba akutní stresové reakce nebo posttraumatické stresové poruchy homeopatickými léky není vědecky prokázána. Nutná lékařská, psychiatrická nebo psychoterapeutická léčba jimi nesmí být nahrazena ani odložena.

Důležité upozornění

Tělesný oběhový šok je život ohrožující lékařská pohotovost a nesmí být zaměněn s psychickým šokem.

Po nehodě nebo těžkém traumatu je třeba zejména Poruchy vědomí, silné krvácení, dušnost, bolesti na hrudi, těžká zranění, neurologické výpadky nebo narůstající zmatenost musí být okamžitě lékařsky vyšetřeny.

Při sebevražedných myšlenkách, akutním ohrožení sebe sama, těžké psychické dekompenzaci nebo přetrvávající ztrátě kontaktu s realitou je rovněž okamžitě nutná odborná, případně urgentní lékařská pomoc.

Informace na této stránce slouží výhradně k obecnému informování a nenahrazují lékařskou radu, diagnostiku ani léčbu.

Obsažené látky: Ignatia amara, Coffea cruda, Aconitum nap.